Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Mistři pražské artistické fakulty v letech 1437-1448
Kotau, Pavel ; Zilynská, Blanka (vedoucí práce) ; Svatoš, Michal (oponent)
Diplomová práce je věnována mistrům svobodných umění, kteří působili na přažské artistické fakultě v pokompaktátním období. Práce obsahuje rekonstrukci mistrovského sboru v letech 1437-1448, charakteristiku osob, které jako mistři na artistické fakultě působili, a nebo byli promovani, a také analýzu personálního složení fakulty se zřetelem k vazbám mezi jednotlivými mistry a skupinami.
Pojetí rozumu, paměti a vůle u Petra z Letovicz (z Kvodlibetu Matěje z Knína v kodexu X E 24, Fol.339b-340b - utrum cuiuslibet spiritus rationalis eadem essentia sit substantialiter ratio, memoria etvoluntas)
Řezník, Jan ; Blažková, Miloslava (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na pojetí rozumu, paměti a vůle u Petra z Letovicz. Autor práce čtenáře seznamuje s kvestií Utrum cuiuslibet spiritus rationalis eadem essentia sit substantialiter ratio memoria et voluntas. Samotná práce se skládá ze čtyř částí. V první části se nachází metoda práce a přístup k textu. Druhá část pojednává o dobovém zasazení kvestie. Ve třetí části je přepis a překlad samotné kvestie. Čtvrtá část práce je samotným výkladem kvestie. V textu kvestie je použito několik Aristotelových citací, a proto se na ně při výkladu zaměřím i já a zasadím je do interpretačního rámce daného textu. Mimo Aristotela se v textu vyskytují ještě citace jeho komentátora Averroa a jednoho ze zakladatelů scholastiky Petra Lombardského.
Mistři pražské artistické fakulty v letech 1437-1448
Kotau, Pavel ; Zilynská, Blanka (vedoucí práce) ; Svatoš, Michal (oponent)
Diplomová práce je věnována mistrům svobodných umění, kteří působili na přažské artistické fakultě v pokompaktátním období. Práce obsahuje rekonstrukci mistrovského sboru v letech 1437-1448, charakteristiku osob, které jako mistři na artistické fakultě působili, a nebo byli promovani, a také analýzu personálního složení fakulty se zřetelem k vazbám mezi jednotlivými mistry a skupinami.
Ecclesia universalis versus Ecclesia nationalis? Cesta k rozdělení teologické fakulty roku 1891
Kunštát, Miroslav
Příspěvek popisuje cestu, která vedla 10 let po rozdělení pražské univerzity na českou a německou část (1882) též k rozdělení doposud utrakvistické katolické teologické fakulty (1891). Hledání nové pozice fakulty je nastíněno nejenom v rámci akademických zařízení jednotlivých národních společností, nýbrž i ve světle aktuálních pastoračních podnětů (konfrontace se sekularismem moderny, liberalismem, socialismem a nacionalismem). Dobové diskuse autor dokládá ohlasy z církve, university i politiky, zvláštní pozornost věnuje názorům profesora morální teologie a pozdějšího pražského světícího biskupa Wenzela Frinda (1843-1932).

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.